2016

Nechala jsem vytisknout fotky od narození Stázky - tohle je před odjezdem do porodnice

Jdu s proudem, navíc jsem vypila malou láhev coca-coly (piju jí 1x ročně), takže ohlédnutí za rokem 2016. Ne že bych si teda myslela, že zítra bude něco jinak, celkem upřímně doufám, že T. nevstane ve 3 ráno a nebudem rozbalovat dárky (poslední dobou zase vstává v tyhle šílený hodiny, je x hodin vzhůru a pak to dospává do 12), ale ono to je asi dobrý se občas zastavit a připomenout si, co dobrýho se stalo. Možná by stálo za to koupit kalendář a psát si tam poznámky a pak si ho společně projít a zavzpomínat. Ale to už jsem zase někde úplně jinde :-)

Když jsem začala přemýšlet o tomhle příspěvku, tak první myšlenka, že se kromě narození Stázky nic moc neudálo. No jo, ale vlastně před narozením Áčka jsme spustili po půl roce příprav e-shop aka černou díru na peníze, která překvapivě není už tak prodělečná - resp. vydělá si na svůj provoz.

A pak už jen ty dílčí úspěchy a radosti: Zjistila jsem:

• že s těma dětma zvládnu cokoli, od provozu domácnosti po cestu MHD na druhý konec města a zase zpátky. Tyhle cesty veřejnou dopravou mě naplňují neuvěřitelnou touhou po tom, abych v roce 2017 dostala auto. 
• že tu máme podstatně uklizenějš (a obecně mám ty domácí práce líp zorganizovaný) než před dvěma lety
• že i jistoty nemusí být vlastně vůbec jistý a že život je vlastně nevyzpytatelný. 
• že dokážu uplíst deku a ušít panenku, to bych fakt nikdy neřekla, že jednou zvládnu.
• že Teodor umí spát celou noc.
• že ten rok neměl žádný vliv na sebestřednost a sebechválu :-) Jsem prostě dobrá!

A v roce 2017 bych si přála, abychom zůstali zdraví, protože ten zbytek se dá vždycky nějak zařídit. No a děti by mohly spát, Téčku se líbit ve školce (ještě tu "správnou" vybrat) a my s tatínkem se mít pěkně.