Vánoce, Vánoce přicházejí

Jedna z mnoha věcí, kterou děti člověka naučí je ctění oslav v průběhu roku. On totiž koloběh roku dává pro děti (a tradiční společenství) smysl. A letos je to poprvé, kdy i naše nemluvící dítě projevuje o Vánoce zájem.A tak my stojíme před výzvou stvoření tradic pro naše děti, protože ani já ani náš tatínek nemáme k Vánocům žádný vztah a navíc pocházíme z úplně jiných tradic.


To jsme takhle před pár dny poslouchali na youtube vánoční koledy a Téčko strašně zaujal vánoční stromek. Tak jsem se ho zeptala, zda se na něj pojedeme podívat do města. Odpověděl, že ano, tak jsme druhý den sedli na bus a vyrazili.

Strašně jsem se bála, že mi ta ženská, co nám nabídla, že nás vyfotí, šlohne foťák,

Procházka po náměstí ve Starém městě byla fakt pěkná, až jsem se divila, jak s přehledem jsme to zvládli. Bylo to totiž poprvé, kdy T. celou cestu šel po svých (svačinky se osvědčily). Stáz to v kočárku do konce nedala, myslím, že přehození do nosítka, transformace kabátu v nosící byla celkem zajímavá podívaná pro spolucestující v MHD.

Všechny koníkovky pečou, tak i my jsme začali. Plán byl upíct 20 pracen každý den (nemám víc formiček), protože jedna várka do trouby byla maximální doba, kdy ho to bavilo - a tak to dělat než nám dojde těsto. Přiznám se, že je mi záhadou, jak to dělají všechny ty koníkovky, co pečou 8 a více druhů. My upekli a do večera už nic nezbylo :-D Takhle si do budoucna plánuju slavení Vánoc - v prosinci budem hodně píct a hodně to ujídat, protože ten proces pečení děti baví a fakt nevidím důvod čekat do 24.12., kdy se to pak musí najednou spotřebovat. Nehledě na to, že to nemáme kde skladovat.

Ovšem člověk míní, Pán Bůh mění, že. Takže včera jsem sotva existovala skrze střevní virozu, dneska rekonvalescence a zítra se do toho můžem zas pustit, pokud bude těsto ještě poživatelný. Ano, Téčko ho děsně rád požírá syrový. A já vlastně taky. 

Těsím se na perníčky. Jenže nemáme kakao a chybí energie na výpravu do obchodu. Náš tatínek ho odmítá koupit, protože prej to supermarketový stojí za houby a to bio je zas děsně drahý.

Věnec nemáme, protože v Estonsku zase tak moc nefrčí a na tvoření s dětmi si musím ještě aspoň rok počkat. Ale máme vánoční hvězdu, kytku. A taky pořešený vánoční stromek - přišla nám do firemního emailu nabídka, které asi využijem. Dokonce za 20 eur ten stromek zlikvidujou a odvezou, takže tatínek nebude moct frflat, že to je děsněj vopruz se toho zelenáče zbavovat. Protože on to vopruz je.