Vánoce zahájeny

Perníčky jsou moje nejoblíbenější cukroví (poprvé jsem je ochutnala až na gymplu a od té doby je peču sama, protože u nás doma se nepečou), takže bez nich by to nešlo. Letos jsem našla super recept a tak se po nich jen zaprášilo. Vypadá to, že před Štědrým dnem upečem ještě jednou. Téčku to rozhodně vadit nebude a já se procvičím v tom, abych ho nechala bejt, ono to je totiž fakt jedno, jestli kytce chybí půlka květu nebo že se vykrojené prase při vyndavání z placky nějak divně natáhlo a to, že se perníčky koupaly ve vaječné lázni taky nakonec ničemu nevadilo - snědly se stejně rychle jako ty "dokonalé". 

 Včera nám dovezli stromeček. Letos poprvé jedle. Tatínek zpruzen, že má moc široký kmen a že musí jet shánět stojan. Ten, co přivezl, protýkal, takže ho musel jet vyměnit. Načež jsem prohlásila, že ten jeho ztrápenej výraz ohledně stromku odmítám další roky pozorovat a že příští rok koupíme umělej. Na to mi odpověděl, že koupil takovej pěknej stojan a jak si to jako představuju, že ho příští rok nebudem používat.
Jehličí je zase všude, náš malý terorista mě nezapomene upozornit na každou jehličku, co se válí na zemi.

Jako děti jsme stromek zdobily na Štědrý den, tuhle tradici jsem chtěla dodržovat, protože to dává smysl pro ty, co nechápou moc čas - ozdobíme stromek a budou dárky. Jenže letos jsem ten stromek poprvé objednávala po internetu (nebudu koukat na ten ztrápený otcův výraz, že ho musí jet shánět - on k těm Vánocům nemá vůbec žádný vztah, jako dítě je neslavil) a nějak jsem vybrala včerejší datum, ne 23.12...A když už tady byl, tak ho přece nebudeme mít v chodbě, kde ho Téčko bude chodit ohmatávat, že? Tak třeba příští rok to vyjde a budem slavit Vánoce jako spořádaná rodina, tedy s dekoracemi, cukrovím a stromečkem ozdobeným ve "správný" čas.