Jak už to tak u nás bývá, kolem Vánoc se u nás začnou objevovat nové hračky, protože přece děti nezahltím pod stromečkem, že? Letos se teda hodně krotím, protože těch věcí máme celkem dost a místa málo, mám chuť rozprodat e-shop a místo toho koupit domeček pro panenky, knihovnu pro dětské knížky a tak.
Den a Noc - kdyby nebylo kamarádky, která tuhle hru objednávala a tím mi připomněla její existenci a druhé kamarádky, která mě upozornila na 20% slevy v jednom místním obchoďáku, tak bychom jí asi neměli. Hra to je opravdu geniální, i matka si to musela zkusit, k nelibosti batolete. Určitě je složitější než navlíkání korálků na tyčky podle předlohy od Woody, protože ta kniha předloh je u téhle hry menší - měl problém ty kostky dávat na správnou tyč. Upřímně ale, schleich zvířata ho baví asi milionkrát víc. Doufám, že se k týhle hře časem vrátíme, že jsem nevyhodila 24 eur oknem.
Obří puzzle 30 dílků - i když stálo fakt hodně, tak za ty peníze stojí. Díky tomu, že je na obrázku fakt hodně zvířat, je relativně jednoduché na složení. Ale hlavně je tam pes, slepice, gagaga a prasata.
ELC poštovní schránka - hračka, kterou jsem chtěla už pro T., od té doby, co jsem o ní někde četla, ale nikde jsem jí nemohla sehnat. Před nějakou dobou jsem jí zahlédla na bazaru a před pár dny jsem ženský napsala a ještě ukecala malou slevu. No, i tak stála celkem dost na to jak je omlácená, asi cena za to, že je to nesehnatelná hračka. Stázka po 8 měsících života začíná dostávat své první hračky.
Schránka je oba zaujala, dokonce mi přišlo, že se Stázka tam tu obálku pokusila hodit. Pak ale přišel T., vyrval jí tu obálku z ruky a začal si hrát on. Obecně od té doby, co si Stáz stoupla je to u nás divoký. Děti se mydlí hlava nehlava, proběhl pokus o utopení, zdá se mi, že Áčko má monokla (nebo je na jedno oko víc nevyspalá), jako fakt je poslední dobou nejlepší, když aspoň jeden z nich spí.
Máma poslala na můj povel Téčku závory a tunel, ty prošly naprosto bez zájmu (předpokládám, že vláčky už jsou ohraný a do kurzu se asi nikdy nevrátí, ještě že máme Stáz). Ikeáckou zeleninu jsem zabavila, ale mám pocit, že kuchyňka v konkurenci schleich neobstojí.
S čím se ale máma trefila (a má na tom zásluhu to, že mě poslechla) je knížka O zvědavém štěňátku. Text je teda napsanej hrozně, ale díky obrovskému množství obrázků mu ten příběh vyprávím vlastníma slovama a to se mu děsně líbí. Navíc tam je pes, slepice, bzzzz, žáby, kačer, prostě žádná ovce :-))
Původně jsem se na rozbalování dárků těšila, že se Téčko zabaví novinkama a já budu mít chvíli klid, ale po prezentaci hračkových novinek tohoto týdne si myslím, že ho novinky vůbec nezaujmou a budem pokračovat ve farmaření. Dost mě mrzí, že jsem poslechla tatínka a neobjednala mu Schleich farmu, z tý by měl asi fakt radost. Na druhou stranu, on si vystačí i s tím málem, co doma máme.
Konec. Jdem se Stáz udělat těsto na perníčky, ať můžem zítra s Téčkem vykrajovat.
No comments:
Post a Comment