Matka (tedy já) je v rozkladu z nespících, ukňouraných dětí, věčnýho přebalování, samorostného tatínka a do toho nasněžilo. Fakt mám chuť to zabalit a odletět někam do tepla.
Kolem poledne jsem zavelela, že jdem ven a že budem schovávat kačeny do sněhu, abych motivovala Téčko k akci. Když už jsme byli všichni vypravení, Stázka vypudila bobek, takže svlíknout a zase oblíknout. Téčko jsem poslala čekat na chodbu a aby s kačenama seskákal schody. Ovšem jedna mu spadla na druhou stranu než běžně chodíme, takže se během čekání na mě rozbil (přece nepůjde do neznáma sám, že?) a už se nespravil. Venku mu kačeny ještě párkrát spadly do sněhu, což pokaždý vyvolalo hysterák.
Stázka se v mezidobí celkem spokojeně plazila kolem, ochutnávala sníh a obecně vypadala, že jí je nějakej sníh naprosto šumák.
Když jsme dorazili dom, Téčko najednou přepnul z ukňouránka na spokojenýho kluka a já se fakt ptám sebe (i vás), jestli to má cenu chodit ven? Jako všude čtu, jak to ty děti potřebujou chodit ven, vylítat se, ale T. je teď fakt nejspokojenější doma. Když ho nutím jít ven, tak stejně nikam nedojdem, prostě se rozeřve a dojít 50m je otázka půl hodiny...si to asi umíte představit. Před pár dny jsem mu nabídla vzít s sebou Scheich zvířata, tedy něco, s čím si teď hraje celé dny a najednou to šlo. Ale po chvíli ho to stejně přestalo bavit a chtěl domů. Nemyslím si, že by byl ukňouránek proto, že potřebuje chodit ven, fakt ne - rostou mu zuby a když mu dám Panadol (včera jsem ty dva svoje protivky nedávala), tak obrat o 180°, najednou uživatelsky zpříjemněl.
Obecně nesnáší jakýkoli cesty kamkoli, ani do města (v kočárku) se mnou nechce jezdit. Prostě domácí vězení s nima se všema. A teď má ještě festovně začít mrznout, takže to už nás nedostanu ven tuplem...a doma bude taky zima. Nějak mi chybí pozitivní myšlení...
Vydrž, zase bude líp, snad :D. Já, když nás oblíkám minimálně půl hodiny a vím, že tam vydržíme max. půl hodiny, tak mám taky pocity marnosti a říkám si, jestli to má smysl. Fakt je, že moje děti to venku baví a naopak domů nechtějí, ale musí, neboť mimouš je fakt extra náročné stvoření... Když je opravdu blbý den, tak ven nejdem (když peru a suším plínky - sušička se mi co 10 minut zastavuje a musím to opětovně zase a znovu zapínat, do toho vyvařuju, neb došly zásoby navařeného, děti protivné a hysterické, atp.). Nevím, ale asi se kvůli tomu nezblázním. Co bublifuk nebo jiné vymoženosti? To ho nebaví? V zimě je to pecka, bubliny dlouho vydrží a když je (teď si nejsem jistá) -9 a méně, tak prý pěkně zmrznou (ještě se nám nepovedlo, ale teď o víkendu by mělo být až k -20, tak snad zvládnem... :)).
ReplyDelete