Da, chro-chro, hr a malá opice

Člověk si zvykne na všechno. Takže už mi to ani nepřijde uhozený se celý dny ptát, kde je "doplň schleicha"? Nebo to, že už aspoň dva týdny vždycky jednoho schleicha postrádáme, a když ho najdem, tak prostě někam zašantročí dalšího a pak se po něm v noci začne ptát. Naštěstí už teda pochopil, že já s ním teda ponocovat nebudu, takže už není vzhůru x hodin, ale během chvíle odchází za mnou spát. Ze začátku mě to jeho kňourání a opakování zvuku pohřešovaného zvířete děsně rozčilovalo, ale už jsem si vybudovala imunitu, zvíře se totiž vždycky během pár dní našlo a kňourání je na denním pořádku, takže ho vnímám čím dál míň. Taky mě nepřestává fascinovat, že dokáže velkou část dne strávit "hraním si" se schleichama, hází tu s nima, plavou, skáčou, nakládá je...a já hodně přemýšlím, jak málo mu vlastně stačí k zabavení se. Na sofistikované vzdělávací aktivity mi z vysoka peče, pomáhat mi taky odmítá a já se od Montessori zase začínám víc přiklánět k Waldorfu. Ale stejně se zdá, že pokud překonám lenost, tak by v únoru na pár hodin denně mohl začít chodit do školky, co tu máme za rohem, protože tam je ruská věkově smíšená třída a maj místa. Vede mě k tomu pocit, že mu chybí společnost dětí, tu mu prostě nejsem schopná zajistit, neb děti jeho věku a starší tady prostě v naprosté většině chodí do školky. S barefoot kamarádkou se sice snažíme, ale jednou tejdně je málo, navíc naše děti maj čím dál víc rozdílné spací režimy (T. ráno vyspává). A teda přijde mi, že se doma nudí, threenager jak vyšitej - nic se mu nechce, radši tu bude házet schleichy...Taky se tu hroutí kvůli kdejaký blbině...No, známe to asi všechny.

Naučili jsme ho říkat "da" jako ano, po měsíci drillu začal říkat "chro-chro" místo "chra-chra" - ale "o" v jiném slově vyslovit neumí. A taky říká "hrrr" jako hroch. Blbý je, že to "r" vyslovuje blbě a nechci vidět to přeučování. Zdá se, že začal chápat otázky typu "Je to žirafa?"  "Ne" - To v říjnu ještě neuměl říct ne, pokud to ta daná věc nebyla. Takže celý dny jsou u nás ve znamení, že mi ukáže schleich kačenu a řekne "che-che" nebo "se" (sele) a já se ho ptám: "Je to sele?" "Ne. Ká-ká" (káč-káč). Dále miluje, že dělá zvuky/pojmenovává ty schleichy, se kterýma si hraje a já mu to musím říkat. Ale ne, už mi to fakt nepřijde, ani nemám pocit, že mi to leze na mozek.

Občas si ještě hraje s kostkama

Před pár dny proběhl pokus o zavedení režimu, neb vstávání v 11 mi přišlo už trochu extrém, hlavně proto, že pak fakt nemáme šanci se s nikým sejít, protože děti kamarádů přes poledne spí a pozdějš odpoledne by hrozilo Téčkovo usnutí. Ovšem jak rychle začal, tak i skončil, jediné, co zůstalo je každodenní chození ven. Myslela jsem, že venku by třeba mohl házet kamenama, klackama, ledem místo schleichama doma, ale to neee. Ty procházky protrpujem všichni, ale zdá se, že T. se s nima už smířil a při odchodech ho není třeba už tak intenzivně uplácet sušenkama.

Kačenu, co sebral před pár týdny psovi (který jí sebral jemu, když mu bylo tak 9m) a nepustil jí z ruky, před pár dny z ničeho nic donesl Charliemu a už o ní neprojevil zájem. Kačeny asi totiž nahradila prasata. Dneska jedno plyšový našel u psa v boxu, takže je mi jasný, že teď budem měsíc všude tahat to. A já mám dilema, jestli z bookdepository objednávat knížky o prasatech nebo ne, aby to nedopadlo jako s těma o kačenách, objednala jsem je "pozdě", takže nám teď chodí balíčky, ale T. o ně neprojevuje moc zájmu. 

Stázka je vopice neuspatelná. Ale když už usne, tak spí, narozdíl od bráchy, se kterým jsem v tomhle věku běhala 3x v noci čůrat - sice mě odplenkovávání Stázky děsí, ale je to fajn, že jí to je jedno, jestli je počůraná nebo pokaděná. Jinak je oproti bráchovi  zlatíčko...ve smyslu, že s miminem to je prostě jednodušší než s threenagerem. Jasně, že mi věčně visí na noze a všude mě pronásleduje, ale na to je tak nějak už člověk zvyklej.
Před 3 dny se nám tu začala pohyboval lezením místo plazením. Předtím lezla, jen když se chystala něco uzmout...pes když jí slyšel v kuchyni za rohem, tak honem utíkal sežrat granule. Leze pomalu a opatrně, hrozně se mi líbí to pozorovat, obzvlášť, když tu T. leze (např. vozí schleichy ve vlaku) a ona ho pronásleduje.
Brácha je stále na úrovni rockstar a poloboha, začíná ho napodobovat a to je taaaak sladký.
Teodor jí vzal na milost a dovolil jí se s ním koupat (včera jí počůral :)), takže to je na vrcholu blaha - voda + brácha = značka ideál
Ví, co má T. rád, takže mu to s velkou radostí bere - dokonce už i zdrhá :) Obecně spolu ale vychází dobře, teda není to tak, že by jí T. bezmezně miloval a opečovával, ale zajímá se o ní (když brečí, tak mě na to upozorní a nebo jí ještě jednu vrazí, asi aby měla proč brečet), takže asi dobrý.

Tady se hádaj o schleicha

Zvládá permanence box aka umí předmět někam dát (třeba kostku do auta), což je prostě super.

 

Objevila pračku. T. jí ještě ukázal, jak se mačkaj čudlíky na troubě, ta narozdíl od pračky nemá dětskou pojistku. Jeden skončil, druhý začal. Chjo, mě ty pojistky nebaví furt zapínat a vypínat.

No a my jsme se s naším tatínkem pustili do tvoření. Mě je ten waldorf čím dál bližší, nějak se mi zamlouvá ta pomalost, ta piplačka...a chtěla bych to předat dětem, užívat si ten proces tvoření (mám v hlavě paralelu se tím včelím voskem). K mému obrovskému překvapení se mi během 3 dní povedlo udělat okenní průsvit, jako vypadá to jako práce žáka 2. stupně ZŠ a přijde mi, že mu něco chybí (dolepit vločky?), ale je můj a povedlo se ho relativně dodělat. A hlavně bych teda nevěřila, že něco, co vypadá takhle jednodušše, dá tolik práce. 

 

Panence jsem dodělala vlasy, teď už je jen přišít. Stázka se jednou k panence dostala a začala vyndavat špendlíky, výborný. Přiznám se, že panenku ještě jednu chci ušít...

Poté, co jsem dala na FB poptávku na výrobu dřevěného statku pro schleichy, se náš tatínek vzchopil a pustil se do výroby. Juchů. 

Stázce nesmí nic ujít. 

Jo, a máme tunel. Stázka k němu nemá moc důvěru, na Téčku je vidět, že mu ten pohyb venku chybí, takže se do něj vrhal s velkým nadšením (ale ven prostě chodit nechce) a já se do něj asi budu před nima občas schovávat. :-)