Devíti měsíční kontrola

Jediná Stázčina fotka z onoho dne...tahle tunika je totiž naprosto dokonalá, jen se mi jí nepovedlo na ní vyfotit z jinýho pohledu.

Zvládla jsem hodinovou cestu mhd s fretkou, co rozhodně chvíli v klidu neposedí a s peciválem Teodorem (konečně jsem přišla na ten trik-svačinky zajistí, že se při vypravování nerozbije a díky tomu pak spolupracuje). Cestou jsem byla opět po palbou dobrých rad, žé bych ty děti měla víc oblìkat (asi bych měla, ale zase na to přeběhnutí od bytovky na zastávku, z busu do busu a pak přejít silnici k mudře, mi to přijde zbytečný, navíc jsou oba zdraví, takže to asi nepodceňuju až zas tak moc) a T.dostal několik bonbónů. Jako vážně by mě zajímalo, proč s sebou důchodci nosí kapsy plně cukrovinek, to je vážně rozdávaj na potkání? Jedna agilní důchodkyně, i přes moje ujišťování, že to T.zvládne sám, ho chňapla za ruku, že mu pomůže do busu, ale akorát způsobila upuštění kačeny, kterou držel v ruce a já jí pak musela lovit pod busem a řéšit hysterickýho klučíka. PROSÍM RESPEKTUJTE PŘÁNÍ MATKY.  To platí i o pomoci s kočárkem.

Stázka má 74cm a 8220g, tedy o 4cm víc než měl T. a o půl kila míň. Jako řekla bych, že je hubená, momentálně jí jsou všechny kalhoty volný v pase a nebo je norma prostě jinde.

Máme žádanku na logopedii pro T.a na rozbor krve pro S. (to se tady běžne dělá, nicmene mudra vypadala znepokojeně, že nejí příkrmy). Na logo jsem vážně zvědavá, jdem k ruský, ale T.má ruskou slovní zásobu nic moc, tak uvidíme, jak to půjde.

Cestou zpátky T. usnul a od tý doby má zas rozházený spaní.  :/

Mudra by mnohem radši viděla, kdyby chroupala kus hovězího než špaldu...