Dneska jsme vyrazili k logopedce, k mému překvapení jsme přišli ve správný den a čas (já se ty číslovky prostě estonsky nemůžu naučit) a logopedka nebyla stereotypní Ruska, ale sympatická ženská, která udělala větší dojem než ta v Česku. Asi i proto, že Téčku zuřivě netleskala, nechválila ho a obecně s ním jednala jako s rozumnou lidskou bytostí.
Ráno jsme vstali v 8, tatínek nezapomněl na svůj úkol nás vzbudit, než jsme se dostali ke snídani bylo 8:40 a já si říkala, je to vůbec možný, že jsme tak pomalí? Pak naskládat věci do myčky s tím, že se všichni tři naskládali kolem mých nohou a když jsem dávala věci do sušičky, tak se jen přesunuli tam (za chvíli bez nikoho bych platila zlatem, protože večer když si sednu na gauč, tak během chvíle mám na klíně psa a občas přijde i tatínek) - byla jsem motivovaná to zvládnout, aby to bylo hotový, když se vrátíme. Pak zavolat taxíka, neb hodinová úspora času za dopravu tam za těch 10 eur stála. Zaplacení se trochu zkomplikovalo, protože mu nefungoval terminál a já jako běžný "Estonec" u sebe neměla ani euro. Vyřešil to bankomat, kam nás zavezl.
Dalších 10 eur jsme zaplatili u registrace a pak už jen čekat. Děti si spokojeně hrály s fake legem, Téčko si pak prohlížel knížky, když kde se vzala, tu se vzala asi 5 letá holčička a normálně si bez dovolení vzala jeho žábu. Je vidět, že T. má sestru, dřív by se nebránil a jen by mručel, teď jí tu žábu z ruky sebral, sebral si i mašinku a odešel od ní pryč. Holčička ovšem byla dost neodbytná, furt mu lezla do osobní zóny, Stázka z ní byla u vytržení, ale holčičku zajímalo Teodor, ne mimino.
S logopedkou jsem mluvila estonsky, ona na Téčko rusky s tím, že mi kolikrát říkala, ať mu to přeložím. Prostě maglajz. Nicméně žádnou vadu neshledala, že je prostě potřeba cvičit mimické svaly, sehnat mu buď rusky mluvící slečnu na hlídání nebo ho dát do školky, aby si teda tu ruštinu zlepšil a čekat až mu to v hlavě dozraje. V dubnu nám zavolá a domluvíme se na terapii (máme 10 návštěv hrazených pojišťovnou, předpokládám, že budem platit 10 eur tak jako tak). Dostali jsme nějaký cvičení, která s ním já mám dělat česky a tatínek rusky.
Jo, a říkala, že International School of Estonia je super, že pokud tu možnost mám, tak ať ho tam určitě zapíšu, že tam maj skvělej přístup k dětem - to jsem potřebovala slyšet, že to není jen nalejvárna. Stejně to je neuvěřitelný, že za necelej měsíc tam budu psát, jestli maj od září místo.
Teodor relativně spolupracoval, Stázka si tam žmoulala figurky a obecně bylo vidět, jak moc se od října posunul, co se týče sociálních dovedností a schopnosti vypořádat se s novejma situacema. Po odchodu z ordinace teda musel upustit páru, tak tam v čekárně se Stáz běhali jak splašení, řehtali se...a v tom zmatku jsem někam dala telefon. Když to Teovi došlo, že jsem ztratila telefon, přestal běhat a začal plašit. Telefon se naštěstí našel a my vyrazili domů MHD.
No comments:
Post a Comment