Bryndák s rukáama je super vynález, ač sprše po každém jídle nezabrání. |
Do kolonky záškodničení si přidal ještě věčný tahání mě a Stáz za vlasy. To začalo docela nevinně, asi před 2 měsíci mě Stázka zatahala za vlasy (taková ta miminovská snaha si "věc" přitáhnout blíž) - zařvala jsem "au" - Téčko "hahaha", to bude sranda. Takže dva měsíce, v době nudy, občas někoho za vlasy zatahal, Stázka to taky několikrát na všech zkusila...jenže minulý týden, jak jsme nemocní a protivní, se to začalo stupňovat z Téčkovy strany. Matka to nevydržela a taky ho za ty vlasy zatahala, což se neukázalo jako chytré ani výchovné. Od tý doby se nám to tu rozjelo na plný obrátky. Dneska se Stázka dokonce začala tahat za vlasy sama - nevím, jestli ověřuje, že když se zatahá, že to bolí nebo si přehrává bráchovo pruzení. Ještě pár dní a všechny nás ostříhám, protože si nejsem jista, jak tohle efektivně řešit bez použití fyzické síly.
Mimo záškodničení a bordelaření občas staví koleje, dokonce se je naučil stavět do kruhu, ne že by dělal kulatý kruh, většinou to je okruh přes celý obývák, ale povede se mu je skoro vždycky spojit, takže se mu asi rozvíjí prostorová orientace.
Protože už je fakt velkej, říkala jsem si, že zkusíme nějakej ten pokus z monte skupiny - reakce octa se sodou. Sehnat pipetu a potravinářské barvivo v Estonsku nebylo jen tak, pipetu jsme sehnali fakt jen pidi a s tou to nebylo ono, lepší bylo barvy lejt přímo z těch kelímků (k obarvení octa jsem použila tempery) - jako upřímně, asi nic podobnýho v blízké budoucnosti dělat nebudem, Stázka řvala pod stolem, protože chtěla ochutnávat, Téčko to sice bavilo, ale ne nějak moc (vydržel u toho asi 20 minut, myslím, že 10 ho to i bavilo), přišlo mi, že mu to moc nedávalo smysl. Nakonec se octem polil a ječel taky.
Stázka poslední dny miluje nandavat panáčka do vláčku. Jediná aktivita, ke které se vrací a vydrží u toho fakt dlouho. Jistě že si toho Teodor dneska všiml a najednou si s těma panáčkama a vláčkama musí věčně hrát.
V rámci akce "odpruzování" T. jsem ho dneska vzala ven do kaluží, Stázku jsme nechali doma tátovi - nevím, přijde mi, že to moc nepomohlo. Btw. Mít vlastní holínky je super, ale jak je vidět, Vivo začíná dělat pěkně blbej tvar špičky.
Dalším krokem v "odpruzování" bylo uklizení obýváků, pár věcí jsem odnesla, společně jsme uklízeli, aby viděl "taking care of the environment" - to je montessori věc, opět mi nepřijde, že by to pomohlo. Ale třeba se úspěch dostaví :) Ono obecně modelování chování funguje, jen asi v dlouhodobějším horizontu.
Už aby bylo jaro, byli jsme zdraví a Stázka přestala bordelařit - pak už to rodičování budou jen zážitky zaplněné sluncem, momentálně jsem zralá na nějakou čokoládovou terapii :-)
No comments:
Post a Comment