Novinky, pokroky a tak

Děti rostou a dělají neuvěřitelné pokroky. Někdy mi přijde, že se tak nějak celý dny poflakujem a nic produktivního neděláme, ale pak se kouknu na fotky a dojde mi, že to není tak zlý. (Nicméně se už nějakou dobu snažím události prožívat a ne jen fotit)

Stázka

Stázka je horkou kandidátkou na titul "vofuk měsíce": nechává se hodinu až dvě uspávat, aby spala 10 minut. To dlouhé uspávání je částečně vinou i jejího bratra, který v moment, kdy už začíná zabírat, nutně něco potřebuje, třeba kakat nebo mi po dvacátý sdělit, že má v ruce kačenu. Kačeně a psovi věnuje celý odstavec až dojde na kapitolu Teodor. Dále, pokud je nechána bez dozoru v posteli, tak okamžitě přelízá k bráchovi do postele a ožužlává ho. To dělá i mě. Před pár hodinama na mě vylezla, šup a už mi ocumlávala nos. Stázka je náš malý tyránek, tahá za vlasy (díky Teodorovi se tomu děsně řehtá), škrábe, kouše (ještě že nemá zuby)...už aby byla zase o něco starší, rozumnější a dokázala spát delší chvíli sama. To je ječák, co spustí, jakmile si všimne, že nemá v puse prso. Naštěstí Téčko je vůči němu imunní, narozdíl od ožužlávání, to zas ječí on. Další věcí, kterou dělá a nominuje jí na vofuka měsíce je zaklánění se. To dítě v nosítku věčně visí. Do šátku už jí radši ani nedávám. Nejen že to je děsně nepohodlný, ale zároveň nám je oboum zima. Nošení pod nosícím oblečením předpokládá, že se nosič(ka) a nošenec navzájem hřejou, že. Dnešní výlet za kamarádkou na hřiště byl posledním hřebíčkem do pomyslné rakve nošení venku. Takže goodbye Tula, hello Stokke. A asi budu muset koupit stupátko pro T.

Ale kromě pruzení mámy, bratra a psa je to naše zlatíčko, co se rádo samo krmí, po jídle se vyloženě vrhá, otvírá pusinku a ještě se předkloní, prostě jako rybička. Když už teda nedělám příkrmy jen pro psa a protože už tak nějak zvládá křížový sed, tak jsem jí koupila polštářky k jídelní židličce (ufff, strašně jsem se bála, že Téčko vybere tu sadu, co se mi nelíbila) a bryndák. Vážně by se hodilo, kdyby začala sama sedět, aby mohla jezdit v sedě v kočárku a trávit u jídla víc času.

Krom toho uspávání, je stále téměř bezúdržbový mimino, co se nám tady plazí, péruje (občas se už i vzepře na těch rukách), přeplazí kdeco, o moje nohy se dokáže dostat do kleku, takže čekám, kdy přijde lezení a stoj. T. v tomhle věku už stál. 

Teodor

S Teodorem jako jedináčkem by to byla krutá pohoda. Dá se s ním skoro na všem domluvit, v noci spí (teda aspoň jednou chodíme čůrat, občas má přiliš živé sny - s jeho slabikovým slovníkem to je fuška přijít na to, co se mu zdálo), neubližuje mi, u jídla nedělá nepořádek, nekaká stopadesátkrát denně (a i kdyby, tak ne do plíny), akorát se mu nic nechce. Hlavně posledních pár dní hlavně ne ven. Ono není divu, venku je zima, sníh je ušlapanej, takže se v něm nemůže brodit, klouzačka jezdí nebezpečně rychle, to drama u oblíkání...

Za obrovský "deal breaker" považuju jeho návrat k dělání řad. To asi znamená, že Téčko je definitivně smířeno s tím, že není jedináček? Už pár dní se věnuje především transportu Schleich farmy. Zvířata nakládá na různá místa na sklápěčce a pak je buď vozí po bytě, vyklápí nebo si je posíláme, pak jim taky děláme domečky z Dupla a nebo si vystačí s tím, že je nosí po bytě a vykládá mi pořád dokola, co že to má v ruce. 

Na výběru je vidět, že nemá rád lamy, kozy, krávy, slony ani ovce. Ovce bytostně nesnáší, netuším proč. 

Teodor miluje psa a kachnu.Takže jednoho z nich má permanentně v ruce a neustále mi připomíná, že je má v ruce. Různě je hází pod gauč, jí s nima, ukazuje je Stázce (ale nepůjčuje!). Dneska dokonce kachnu krmil lžičkou jogurtem. A pak to po sobě utřel aniž bych mu to říkala. 

Teodor ukazuje psa do fotáku :-)

Téčko má opravdu rád pořádek, takže nás věčně nutí zavírat šuplíky a skříňky (podezřívám ho z toho, že to dělá, aby nás prudil), sám si dává bundu na věšák a až mu tatínek přilepí i ten na oteplováky, určitě bude rád věšet i je, jakmile mu kápne na oblečení voda (když pije), tak hned svlíknout, tuhle měl na polštářku na jídelní židličce kus kaše, tak jsme ho museli sundat a dát vyprat, a tak dále a tak dále...

Konečně se krmí sám, kouše i ukusuje. Hurá :-) A když už jsem u tý samoobsluhy, už se smířil s tím, že si spoďáry a kalhoty musí natahovat sám, na ostatní mě zatím vždycky ukecá.

Stal se z něj opravdový pomocník v domácnosti. 

Stále miluje máchání, ale zároveň se snaží vyčistit skrvny na marmoleu

Nandavá nádobí do myčky podle instrukcí, nikoli podle sebe, což je velký posun a do půl roku by se mohl o nádobí starat sám :-p

Za poslední měsíc udělal taky skok mentálně, třeba před odletem do ČR nechápal vůbec princip a dneska sám si vybral předlohu, přilíp jí tam a vybral dílky. Kdyby ty předlohy byly větší, zvládl by dávat dílky na ní (všimněte si toho dílku jako ocasu). Jinak to dokončil, ale nestihla jsem vyfotit.

Janod

Předlohy u nás celkem obecně frčej a jak o tom teď píšu, tak si říkám, že bych se možná mohla podívat po Dni a Noci...

Woody Beads Sequence

Sedací vak se začal těšit velké oblibě, což ho možná zachrání od prodeje. Akorát pak nebudem mít kam dát kuchyňku, co dostane k Vánocům.

Ano, nemáme dořešený úložný prostory

Včera nám v rámci 30denní Montessori výzvy v jedné FB skupině do bytu přibyl kobereček. Je malý, takže buď půjde do koupelny a Téčku koupím jiný a nebo to nechám vyhnít, což je pravděpodobnější. Teodor ho miluje, pochopil hned, co se od něj chce a miluje jeho rolování. Mimochodem, ta myšlenka koberečku je prostě geniální, vygooglete si to někde.

Jinak ještě kreslíme, používáme foukací fixy, momentálně miluje "magic coloring" od Galtu, vyfoceno nemám, ale prostě maluje vodou, čímž se objevuje obrázek a jak to postupně usychá, tak ten obrázek zase mizí.

Občas kreslíme a najednou to vypadá takhle :-) Ještě že máme ty omyvatelný stěny a fixy kupujem "extra washable".

Ale jako jo, dávaj mi zabrat. Respektive když jsme doma, tak to je pohoda, ale cesty někam jsou teda záhul. Nicméně s nima zvládnu fakt všechno, klidně 5 obchodů během 2 hodin a jsem na to pyšná. Tohle je fotka z kojící místnosti, kde jsem sbírala síly na cestu domů (2 obchody a zabralo to přes 3 hodiny, to je nevýhoda města a nevlastnění auta, doopravdy to trvá se někam dostat)

A nejlepší je tohle, přijít do obýváku od ukojený Stáz a vidět, že si hraje SÁM, a ještě navíc produktivně! (youtube ho furt nijak zvlášť nebere, takže to uspávání Stázky prostě je divoký)

Haba