Bude to dítě vůbec někdy mluvit?

Když Teodor v 10 měsících navlíkal kroužky na tyč, v 15 zvládal takové ty jednodílné vkládačky, v roce a půl skládal dvojdílkové puzzle a lego, tak jsem si říkala, že prostě ve dvou letech ten můj malej génius bude mluvit. Slova se objevovala a zase záhy mizela, aby teď, ve třech letech byl snad na cestě k úspěchu.

Z blogu je vidno, že se pohybuju, co se řeči týče, v různých náladách, někdy mám pocit, že je všechno špatně, že je potřeba ho drillovat, frustrovat tím, že budu předstírat, že mu nerozumím a jindy na vlně unschoolingu si říkám, že je fyziologicky (snad - slyší určitě, uzdičku možná trochu zkrácenou mám, ale jazykem hýbat může) i psychicky (už nemám pocit, že je tak trochu praštěnej, určitě je svůj, ale rozhodně to není autismus nebo dysfázka) v pořádku, takže se jednou mluvit naučí. Ono je totiž dobrý si neustále připomínat, že děti se chtějí učit, mají tu vnitřní motivaci, takže není potřeba je motivovat vnějšně, třeba tím, že budu předstírat, že mu nerozumím. To je vlastně podle mě dost kontraproduktivní, protože představte si, že vám jsou tři roky, vedete s mámou dokola ty samý rozhovory, protože víte, že vám rozumí a opakováním toho samýho do zblbnutí se ujišťujete, že vám máma rozumí (jinak si neumím vysvětlit, proč vedem pořád ty samý hovory - prostě ví, že mu rozumím a on se mnou chce mluvit a ty hovory o tom samym jsou prostě jistota, že si "pokecáme), nemáte zdroje na přežití bez mámy a najednou ona začne dělat, že neví, co chcete. A vy prostě nevíte, jak jinak to říct, protože vaše pusa/mozek na to ještě není připravená/ý. A co teď? Začnete se vztekat a všechno bojkotovat (to by udělal Teodor, nevěřím, že by zničehonic začal mluvit ve větách, to, že nemluví není lenost, ale prostě že na to ještě není připraven). Chápete, co se tím snažím říct?

Teodor, spolu se Stáz, rozšiřuje slovní zásobu, zatím teda říká většinou jen první slabiku, což spolu s rozšířením slovní zásoby je trochu oříšek, protože mo- je modrá i motýl, ká- může být káně nebo kachna, ko- kolej, koláček, kos,... Má jen tři víceslabičná slova - kytí, mokrá (nejsem si jista, že 100% ví, co říká) a pochop (to je, prosím, to, co říká v tom úvodním videu). Taky se učí dvojhlásky, říká třeba mňau. A pak dává dohromady slabiky ze 3 písmen jako třeba ptá - pro ptáka. Mimochodem, jeho slovní zásoba obsahuje z 90% živočichy, hrozně rád si teď prohlíží encyklopedii zvířat.

Co je ovšem blbý, že díky cookies Facebook přesně ví, co vyhledávám v googlu (konspirační teorie?), takže se mi objevují příspěvky o opožděném vývoji řeči a některý z nich jsou mazec a fakt doufám, že nás nečeká několika letý kolotoč a že ve 4 letech bude dávat dohromady aspoň jednoduchý věty a bude mu relativně rozumět. Věřím, že on bude prostě ten případ, kterýmu to jednou sepne (to spojování slabik do slov) - koupila jsem mu super silnej rybí tuk, tak snad zabere :-D, a pak to půjde jak po másle. Ona nás totiž asi čeká i fyzioterapie,protože Téčko má slabý svalstvo. Prostě on bude to moje vypiplaný miminko a snad mě ve stáří bude na rukou nosit :-)