Stázka slaďouš

Stázka mě prostě baví. 

Teodor si vymýšlí vlastní znakovou řeč a Stázka ho věrně kopíruje -jsou prostě k sežrání, tady dělaj kuřátko. Jako je to vtipný, že člověk řekne nějaký slovo, ke kterýmu má Stázka nebo T. přiřazenej nějakej znak, tak to začne/ou dělat.

Ze začátku jsem byla přesvědčená, že Stázka je mnohem nadanější, co se imitace týče, ale pak mi došlo, že ona je intenzivně vystavená jen pár znakům a slovům. Blbý je, že třeba takový "ham" říká stejně blbě jako T. Poslední dvě noci přišla s vtipným nápadem, v noci prostě dojde do kuchyně a vykřikuje "ma-ma" (jako ham-ham) - Poprvé tatínek nevěděl, co s ní, včera už jí nakrmil bez instrukcí. Ale asi je o něco šikovnější, co se imitace pusou a jazykem týče. Ukázala jsem jí, jak udělat "l" a ona ten jazyk ohnula a dala správně. "L" teda neřekla, ale prostě takhle by to T. neuměl asi ani dneska. Jestli ani ona nezačne mluvit brzo, tak budu asi zklamaná.. Pokud ovšem T. začne mluvit, budu mít naději, že i ona to dokáže. 

Poslední dny na mě mimo jiné padá depka z toho, že Teodor má těch svých pár slov, ty svoje rozhovory, který vedeme pořád dokola, že se nám logopedka neozvala, prostě že vůbec nevím, jak dál - nutit ho? Věřit mu, že jednou mluvit začne? Zkoušela jsem googlit, jak ho naučit spojovat slabiky do slov a nic moc jsem nenašla. Často mám pocit, že spousta toho jeho kňourání se vyeliminuje až mi bude schopen sdělit své požadavky verbálně. A třeba taky půjde s ním hledat společná řešení situace. Momentálně se mi na všechno dostává odpovědi se-se (sele) nebo ga-ga. Na druhou stranu včera začal říkat "r" správně. Takže už umí francouzský i český :-) 

V rámci odpruzování jsme byli skákat v kalužích. Igeliťáky přes Stonzky moc nefungovaly. Stáz se do vody vrhala s nadšením sobě vlastním a cákala a cákala...až měla prsty úplně modrý (každej den tu sněží, na sluníčko to roztaje, ve stínu zůstává). S odpruzováním to teda moc nepomohlo, ale T. vypadal, že si to užíval.

Stáz si umí vylízt k Téčku na židličku (leze mu tam furt) a pak po něm dojídá. Běžně mu tam totiž jídlo nechávám na dobu, kdy mu dojde, že má ještě hlad. Teda teď už mu tam nic nezůstane, protože naše malá kyselina se postará o zlikvidování a roztroušení po nejbližším okolí. Ona je fakt neskutečný prasátko, ne nadarmo jí T říká chro-chro. 

Cpe se mu na židličku furt (je totiž líp dostupná než ta její + je tam jídlo + někdy i brácha) a ještě mu užírá :-) Jako dvě děti se na tripp trapp vejdou celkem v pohodě. 

Fakt jako sněží.