Ochicání nad Stázkou

Obě děti s narozeninama udělaly obrovský skok a já jsem z nich celá paf.  Stázka už konečně dělá i něco jinýho než bordel (že mě to nenapadlo dřív odklidit všechno, co jen rozhazuje a T. si s tím nehraje), což je prostě prima - celou zimu jsem se těšila na jaro, že budem chodit ven, že už bude konečně zábavnější batole...a fakt se má očekávání plní.

Pro běžného čtenáře vlastně děsně nezáživné video, pro matku to je skoro do památníčku. Poprvé jsme vytáhli kobereček a poprvé dělala "rozvíjející" aktivitu delší dobu (dobře, párkrát předtím ještě házela dopisy do schránky - to je úplně nejoblíběnější hračka). 

Na fotce mi pomáhá umejvat šuplík, pak jsem jí teda musela taky vykoupat :-) Taky podává věci z myčky a pračky a má z toho děsnou radost. Takže mi z toho vyplývá, že to má smysl, navíc u Téčka je vidět, že to tak fakt je - on, pokud se mu chce, už je doopravdický pomocník. 

A pak je taky děsně roztomilá. Dneska si vytáhla panenku a začala s ní tleskat. T. se v pozadí z něčho hroutí (celkem běžný obrázek). A nebo jak si všude sedá. Nebo když obejme Téčko. Nebo když jí vezmu do náruče a ona mě začne poplácávat...