Už nějakou dobu ve mně zrála myšlenka pořídit Teodorovi nějakou kytku, o kterou by se mohl starat. Díky radám z Modrého koníka jsme se včera vypravili pro papyrus. Šneka jsem zavrhla, neb mi přišel slizkej.
Když jsem Teodorovi řekla, že odpoledne pojedem pro kytku, tak s kratšími či delšími přestávkami stál u dveří a opakoval "kyka" "ve" jako ven. No, prostě se strašně těšil. Těšil se tak moc, že odmítal usnout v kočárku, tak si ho tatínek vzal v buse na klín (přece nebude u něj půl hodiny stát, že?), kde okamžitě usnul. Celou návštěvu květinářství za městem prospal, chudák.
Ale co čert nechtěl, papyrus neměli. A ani nic jiného zajímavého. Tak jsem mu vybrala chryzanténu, protože se na obale psalo, že má ráda "moist soil". Květináče měli nudné, tak jsme mu ke kytičce koupili jen konývku. Včera se na kytku ani nechtěl podívat, dneska už poctivě zalýval :-) Tak snad kytička poroste a bude nám dělat radost.
No comments:
Post a Comment