Batolecí batole

Okolo druhého roku se v Téčku něco zlomilo a chová se čím dál víc jako normální batole. Ano, stále po procházce musíme umýt kočárku kolečka, nebo pokud jsme byli na pískovišti, tak osprchovat všechny hračky, ale jinak už si fakt nemyslím, že má náběh na autismus. 

Nové batolecí období mě nepřestává fascinovat. Prostě si sundaváme boty (ano, jediná věc, kterou umí a chce si sundat) a najednou koukám a on má botu v puse. Nebo najde položenou pastelku a začne s ní kreslit po stole. A nebo to, že klidně projede mašinkou po chlebu s marmeládou (mašinku pak vyžaduje opláchnout a důkladně si jí pak utře). A tehdá, když vzal misku s vodou a prostě jí překlopil, to jsem taky nevěřícně koukala. No a když vzal poprvé štětec, pomaloval sebe a nenásledoval hysterák, to jsem taky nevěřila. Je to jako kdyby doháněl, co jako roční zapomněl dělat. 

A víte co? Já z toho mám takovou radost, že ho to nechávám dělat. Hadr obsluhovat umí, takže když něco vyleje, automaticky to po sobě utře a odnese do koupelny...takže no stress, ať si užívá batolecího experimentování.