Stázka roste

Co na tom, že venku leje jako z konve, brácha chce jít ven, máma nemá nepromokavou nosící bundu, tak mě musela obléknout do bundy vel 92...a fungovalo to.

Strašně moc bych si přála, aby děti spaly každý den v poledne aspoň 2 hodiny a večer usínaly v 8. Místo toho si nemůžu bejt jistá vůbec ničím, prostě nám režim nefunguje. Teda on by s batoletem fungoval, ale to bychom nesměli mít miminečko, který je naprosto nepředvídatelný. Proč se ale o tom zmiňuju? Protože mám v hlavě několik článků, ale prostě to není v mých silách je přepsat sem. Škoda, no.

Před pár dny mě napadlo, že Stázka už vlastně není žádný novorozeneček, ale celkem aktivní mimino a hlavně, že už si neříkám, že bych na jednu stranu chtěla, aby zůstala furt takhle malinkatá. Z šunky, co vlastně pořád spala, se stal nespavec aktivní. Co kdyby jí náhodou něco uteklo, že? Takže momentálně spí chvíli ráno, pokud jí batole nevzbudí hlukem nebo případně spí v šátku/nosítku při ranní výpravě za kočkama do útulku (Teodor má hladící a zvířátkovské období, hladíme všechno, co potkáme - jasně, že se prvně zeptám, jestli mu ten pes náhodou neukousne ruku), v momentě příchodu domů je vzhůru a zůstává bdělá až do doby než jí uspím s batoletem k polednímu spánku. Jenže to s tím poledním spánkem není jen tak, obě dvě děti chtějí, abych je aktivně uspávala ve stejný čas a ono mi to nějak nejde. Často to končí odchodem batolete a vzbuzením mimina o hodinu později, protože je potřeba jít ven. Teodorka to doma krutě nebaví, tak se dožaduje proběhnutí venku. Jenže jeho sestra většinou už venku neusne, takže čučí a čučí až do večera než oba padnou.

Za poslední měsíc Stázka prodělala neuvěřitelný vývoj v oblasti uchopování, od nadšenýho plácání končetinama a pak pekelnýho soustředění, aby tu hračku chytla, se dostala k tomu, že mi jí klidně vezme z ruky, dokonce si jí už umí přendavat z ruky do ruky. Taky se začala přetáčet jako profík, vyloženě máme radost, že trénuje i v noci. Naštěstí i malý polštář na straně jí zastaví. Když fakt chce, umí se dopíďalkovat dopředu, tuhle schopnost má ale jen v posteli, na zemi leží pořád jako pecka.

Včera si poprvé s Teodorem hráli. To bylo krásný. Chytali se za ruce a řehtali se u toho. Teodor se začíná profilovat jako super brácha, z toho mám vážně radost. Před pár dny jsem si objednala knížku Peaceful Parents, Happy Siblings, pak jsem si přečetla recenze a prý je skvělá pro malé děti, lepší než Sourozenci bez rivality. Těším se na ní. Strašně moc bych chtěla, aby spolu měli hezký vztah, ne jen pro jejich "dobro", ale taky pro můj klid. Dneska jsme jeli od mudry a Stázce se už nelíbilo v šátku. Zeptala jsem se Teodorka, jestli pustí Stázku do kočárku. Na podruhý mi to odkejval...a pak jsme jeli busem, on se držel kočárku, Stázka na něj koukala a já koukala na ně...no, krásný to bylo :)

Když už jsem u tý mudry, tak mi dneska došlo, že mi vždycky pochválí spokojený děti. To potěší. Jinak Stázka má 68 cm, 7.4kg a obvod hlavy 43.5cm.

Už se nemůžu chlubit, že moje děti nekoukaj na tv a youtube...