Štědrej večer nastal aneb o tom, jak jsme se měli o Vánocích

Svátky byly fajn. Proběhly celkem lenivě, neb jsme s Téčkem stále nachlazení, venku bylo hnusně, ale obecně dopadly líp než jsem čekala.

23. prosince nám tatínek koupil 160cm stromeček. Jen se někde stala chyba a stromek máme skoro ke stropu :) Náš první kupovaný stromek a velká spokojenost, konečně pořádnej košatej strom, ne koště :-)

Ovšem s revoluční velikostí a košatostí jsme narazili na dva problémy: neměli jsme dostatek ozdob a světla byla krátká. Poznámka: ta čínka na stromku je na zajištění stability, aby stromek nespadl na psa (blbec ho okusuje) nebo na dítě (to ho zase odstrojuje, případně z něj obírá jehličí). 

Tatínek tedy večer vyrazil do nejbližšího hobby shopu, aby se vrátil s prázdnou. Prej maj to, co měli loni, a to přece kupovat nebude :)

Večer je tatínek několikrát upozorněn, že se ráno půjdem podívat na vánoční trhy (a hlavně soby) do Starého města, takže ať nezkouší vstát v 11. Ráno 24. prosince zvládáme odjet autobusem v 9:08, neb krakéně vstalo někdy kolem 6. Dítěti byl sob ukázán v knížce a na otázku, zda chce soba vidět, kroutil hlavou, nicméně jsme ho nebrali vážně a koukání na soba mu vnutili.

Jo, sobi se mu nelíbili. Ani náhodou. Tak třeba příští rok :-)

Trhy taky nic moc. Takže dopolední kulturní program jsme celkem rychle skončili a vyrazili do OC podívat se po ozdobách, sáčcích do vysavače a chlap mi byl shánět telefon.

Jednou z nevýhod multi-kulti partnerství nastává při rozhodování, co se bude jíst ke štědrovečerní večeři a kdy že budem rozbalovat dárky. Nakonec tatínek udělal bramborový salát a usmažili jsme si filé. (Jo, stromek jsme dozdobili někdy před večeří). Dítě bylo večer už tak přetažený, že jsme rozhodli, že dárky rozbalíme až další den, že jemu to je stejně jedno, tatínek se nedočkavostí na své dárky neklepal a já telefon už dostala (tím, že ho koupil na poslední chvíli, nechtělo se mu s ním balit - ještě že nejsem cíťa, jinak by to bylo na rozvod :))
Poznámka: První pokus o vánočku skončil v koši.

Večerní fotka, dárky ho nezajímaly, max. tak na to, aby si na ně stoupal, takže jsme ani nebyli motivovaní je rozbalovat v ten "správný" den.

25. prosince ve 2 ráno se batole ve 2 ráno probudilo a chtělo koukat na stromeček. Respekt ze stromku se proměnil na fascinaci. A tímto dnem taky začala další série nocí, kdy prostě několik hodin nespíme. Pokud nespí tatínek, je mu dítě přenecháno, pokud spí, mám ho na starosti já.

2. pokus o vánočku, mnohem úspěšnější :)

K rozbalování dárků jsme se dostali odpoledne, poté co se ukázalo, že fakt spát nebude. T. našel pod stromečkem obrovský plastový auto s dalšíma 4 na palubě (jak se takovýmu autu říká?) a růžovoučký kočárek. Není to nic z toho, co jsem si původně plánovala, ale Lego dostal už někdy v listopadu, na třídící mističky od Grimm's nám přijde malej, ministroje od CAT taky už dostal a na houpací prkno nemáme prostor. Rozhodla jsem se (tatínkovi to je jedno, kočárek teda vydejchává), že k Vánocům mu budem kupovat hračky, ze kterých bude mít upřímnou radost a hlavně! který by za běžných okolností nedostal. Ne, fakt bych mu běžně nekoupila obrovskej plastovej krám, co hraje a bliká...Dítě se těma dvěma dárkama zabavilo na celý odpoledne (byl teda trochu v útlumu z toho poledního nespaní).

Dělání řad je nejoblíbenější zábava, např. udělá řadu aut a pak jí posunuje. Kočárek do řady občas taky přidá :-) A nebo je dělá z kreslících bločků.

26. prosince jsme nedělali více méně nic, na mě padla únava z ponocování...V 8 večer dorazilo příbuzenstvo, vzbudilo Téčko, které pak odmítalo usnout. Nakonec souhlasil s uspáním v kočárku. Od tý doby je uspáván na přání v kočárku a na nosítko se konečně začalo prášit. Mé líné těhotenské já se tetelí blahem :)

27. prosince vzal tatínek dítě a psa na několikakilometrovou procházku do lesa. Všichni si to užili, takže spokojenost veliká (já se zatím prospala). Doufám, že v létě vezme chlap batole stanovat :-) 

No a tím svátky skončili a jsme zase zpátky v realitě všedního dne.