autismus

Dneska večer přišel "aha moment", resp. "oh, crap moment". Došlo mi, že Téčko je fakt autík, že z toho nevyroste a že bych se tím možná mohla aktivněji zabývat, abych mu pomohla se stát, co nejvíc fukčním v běžném životě, protože nemám nejmenší zájem mu dělat mama hotel do své smrti. V mých plánech o budoucnosti je Jižní Amerika a spousta ideálů o změně světa, ne o praní spodků a vyváření synáčkovi.

To, že je Teodor jinej, tak nějak prosakuje tímhle blogem od začátku, ale pořád jsem tak nějak věřila v to, že z toho vyroste, že jsem paranoidní a tak. Jako pár dní/týdnů kolem mě poletovala ta myšlenka, že Teodor si prostě "na něco" nehraje, nechápe to, vrcholem jeho imaginativní hry je "vážka plave", když jí namočí do hrníčku s vodou. Stázka, o dva roky mladší, má podstatně rozvinutější fantazijní hru - další indicie. Ale pořád to nesepínalo. Včera někde někdo v úplně jiném tématu zmínil, že jeho 18m dítě dělá rozhovory mezi neživými věcmi (kámen se ptá kamene, jak se jmenuje apod.) a mě došlo, že Teodor tohle nikdy, vážně nikdy nedělal a vůbec to nechápe (domeček pro panenky můžu schovat na další Vánoce pro Stázku). Dneska, když děti usnuly, jsem vygooglila pár diagnostických videí a úplně jsem v tom autistovi viděla Teodora, jak prostě ty sociální hry nechápal/nechápe. A mě to konečně došlo. Samozřejmě jsem googlila dál a vůbec se mi nelíbí, co jsem našla. Nějak si vůbec neumím představit, co ta jeho výchova bude obnášet a jak to udělat, aby z toho vyšel jako co nejfunčnější dospělý jedinec, protože pokud z něj bude nedobrovolný dospělý samotář (prostě podivín, se kterým se nebude chtít nikdo bavit), tak mi to bude rvát srdce. Samozřejmě, že tu je možnost, že bude spokojený samotář, v tom případě good for him.

Otázkou je oficiální diagnostika, vůbec si neumím představit, jestli to je možný, když psychologovi nebude rozumět. I když, plán je v prosinci najít chůvu, která si s dětma bude pár hodin týdně hrát a učit je tak aspoň trochu jazyk. A do tý doby než na nás přijde řada u státem placého psychologa, děti můžou bejt plynní buď v estonštině nebo ruštině, že. A co školka příští rok? Teodora děti nezajímaj, jako vůbec ne, jedinou Stázku bere. Kam ho dát? Začít se snažit o nějakou speciální? Doufat, že shop začne vydělávat natolik, že budu moct bejt doma? Ale co pak? Domvzdělávání do 18 fakt nedám. Najmout si podomního učitele? :-) Ač jsem to tušila, že je praštěnej a že ta praštěnost se jmenuje autismus, tak mě uvědomění si, že to tak fakt je, zaskočilo dost nepřipravenou. A tak jsem se z toho musela vypsat sem. Jo, a bylo by fajn, kdyby se ukázalo, že je aspoň nadprůměrně inteligentní :-)