1.5 a 3.5 roku

Vofoučata tento týden oslavila další mezník života, Stázce je už 18 měsíců a Teodorkovi tři a půl roku. A to si zaslouží článek.

Stázule měří 83cm a váží neuvěřitelných 10.2kg, podle mě na sobě nemá ani kousek tuku, jen samý svaly. Má 6 zubů (Teodor měl v tomhle věku 4), pár slov a v babičkovských disciplínách nevyniká, zato v praktických dovednostech ano. Vyleze si všude, nacpe se skoro kamkoli, oblíkne si spoďárky (holka celkem zvládá chodit čůrat a kakat na záchod), kalhoty, dokonce i ponožky, pokud jsou dostatečně široký, jakýkoli boty včetně MyMayu (v tomhle je prostě neskutečná), poslední týden se i svlíká, pokud je něco jinak než ona sama chce. To, že si nasadí čepici je asi samozřejmý. Včera jsem jen zírala, jak s těma 6 zubama ohlodala mrkev. Holčičce poslední týden až dva začalo chutnat a zdá se, že bude žít i na něčem jiném než jen MM.

Tenhle (nebo už to bylo minulý) týden Stázce plně došlo, že něco chce a že může ječet, pokud to je jinak. Jako jo, dělala to i dřív, ovšem teď to dostává ty správný batolecí grády umocněný tím, že začíná mít smysl pro pořádek a běda, jak je něco jinak. Ale vidím na ní, že ten vývoj je mnohem normálnější než u Teodora. Ze Stázky mám poslední dny pocit, že je pro ní prostě všechno špatně. Teodor to komentuje: "Stázka už neplaká. Stázka má mlíko." Rve nám to uši oboum. Na druhou stranu je to naše vopice vopicovatá, co nás rozesmívá, všechno a všechny napodobuje a s Teodorem začínají tvořit nerozlučnou dvojku. 

Začaly jí bavit vkládačky a tvarová prohazovačka, občas korálkový labyrint, muchluje mimi (a diktuje mi, co jim mám oblíknout/svlíknout), dávají je spolu s Teodorem čůrat/kakat, vaří v kuchyňce...Prostě bez Teodora by byla po chvíli ztracená a unuděná. Takhle když se nudí, tak jde mu třeba vzít vlak a hned je veselo, běhají tu, ječí, vzápětí se řehtaj a zase ječí...Neměnila bych.

Jak několik předchozích měsíců Teodor strávil kreslením, tak teď modeluje a já jen zírám, jak strašně moc je šikovnej, že na ty svoje výtvory přichází sám. Kdysi jsem měla trochu obavy, že je asi pozadu s modelováním kuliček, válením a obecně ho modelína vůbec nebrala a najednou u ní stráví hodinu a hned taková veledíla .-)

Vlak

Medůza

Minulý víkend jsme byli opíkat buřty u moře a v moři plavaly chobotnice. Teodor by strávil hodiny koukáním na ně, ovšem našmu tatínkovi byla zima. O tom, že miluje mořský živočichy jsem se už zmiňovala, že? Jeho výlet inspiroval k tvorbě medůz, mě k výletu do Finska, kde spolu s barefootovou kamarádkou půjdem do akvárka. Teodor bude nadšen.

Jinak nic moc produktivního neděláme, byli jsme na dni otevřených dveří v jedné "školce"  (někdo si zřídil doma "waldorfish hlídání), to bylo super, ale nakonec řekli, že nemaj místo. Takže hledám dál školku. Chodíme ven, čvachtaj se v kalužích, sbíraj kaštany, aby je před domem vyházeli, návrh, že sebereme listí a budem s ním kreslit se setkal s děsnou panikou "List nebydlí doma. List bydlí venku." Takže vás žádným podzimně inspirovaným výtvorem nepotěším :-) Různě se plácáme doma, uklízíme (to teď Teodora hodně baví), prodáváme boty, posíláme balíky, vaříme, občas pečeme, občas se jen valíme a nic neděláme...občas si pokecáme s mojí mámou, aby mi sdělila, že máme doma skladiště, že ničím Teodorovi dětství, že nechodí do školky a že jsem děsná hospodyňka.

Ale vůbec nemá maminka s tím skladištěm pravdu :-D