Pět let a tři roky

Dětem jsem prohodila kombinézy a všimla si toho až na fotkách :)

Už je tomu tak, děti oslavily narozeniny a oslava byla stylová. Vlastně jsme ty narozeniny slavili několikrát a jsem fakt ráda, že je ten blázinec za námi. Mimochodem v Estonsku je to tak, že s třetími narozeninami se musíte vrátit do práce nebo přijdete o zdravotní pojištění (to je tu dobrovolné), tedy Stázčiny třetí narozeniny byly takovým mezníkem i pro mě, ukončila jsem pracovní poměr v bývalém zaměstnání a zaměstnala se ve své firmě.

Od návštěvy psycholožky minulé jaro se u nás doma zabydlela hra na narozeniny, fakt rok tu plácaj dort z modelíny, zapichujem do něj sirky a zpíváme Happy birthday. Takže pro naše děti bylo nejdůležitejší ty narozeniny struktorovat tak, jak si celý rok hrajeme :) Dárky je vlastně tak moc nezajímaly, nejdůležitější byl dort, zazpívat si, sfouknout svíčky, zatleskat a sníst ten dort.

Jak už jsem psala dřív, mám ohromné štěstí, že jsem si tu našla kamarádky a protože mi bylo jasné, že děti budou chtít narozeniny oslavit, že už jsou prostě velcí a uvědomělí, tak jsem od ledna intenzivně přemýšlela nad oslavou. Chtěla jsem tu oslavu udělat takovou, aby se našim dětem líbila a byla pro ně. Přiznám se, že narozeninové oslavy v hernách mi moc nesedí, děti se rozutečou a vlastně to není moc o těch oslavencích. A taky to teda stojí dost peněz, o tom žádná. Nakonec jsem se rozhodla, že si uděláme piknik někde v lese a že si pozvu fotografku. O narozeninových fotografiích venku totiž sním od Téčkova roku, tehdejší fotografka do toho moc jít nechtěla. No, díky tomu, že obchod a s ním spojené facebookové skupiny úspěšně rostou, tak jsem si v nich všimla jedné zajímavé fotografky a oslovila jí, jestli by nechtěla fotit naší venkovní oslavu. Jí to přišlo jako super nápad si udělat piknik na konci března, protože klidně mohl být sníh.

Pak sladit iteneráře jednotlivých hostů a vymyslet nějaký koncept. Vyhrála to šipkovaná, protože děti milujou hledání pokladů, pořád si doma kreslí jako mapy a hledají poklad. Ráno jsem tedy dovezla tatínka do lesa s úkolem nám tu šipkovanou připravit. On jí nikdy nehrál, tak to dalo trochu práce mu vysvětlit, co má dělat...ale povedlo se, děti to pochopily a fakt je to bavilo.

Na konci jsme původně měli najít dort, ale protože náš tatínek měl ráno na všechno dost času, tak ho jsme nestihli schovat a místo něj jsme hledali Viktora.

Našli jsme schovaného Viktora.

Snědli jsme dort, děti běhaly kolem, vyzkoušely nové bublifuky, zahráli jsme si všichni Kolo kolo mlýnský a jeli jsme domů, resp. já do obchodu. 

Stázčiny narozeniny jsme oslavili také v den narozenin piknikem na pláži s další známou (spíš než kamarádkou, ovšem jsme si sympatické a plánujeme profesionální spolupráci) a jejími dvojčaty. Praktický poznatek, na pláži dort získává pískovou krustu :-)) Dětem to ovšem nevadilo. 

Teodorkovi narozeniny jsme nijak zvlášť neslavili, měl je v pátek a já jsem v pátky v obchodě. Nicméně dostal svůj dort, svíčky, zazpívali jsme mu a on byl obecně velice spokojený. S číslem pět i spal a různě ho zabodával potom do jídla, abychom si ještě jednou zazpívali :)

O dětech a pokrocích třeba někdy jindy, ale povím vám, že jsou suproví. Nikdy bych nečekala, že budu mít děti, co se budou mít tak strašně moc rádi, nemlátit se a obecně si spolu hrát od rána do večera, oni jsou jeden pro druhého vážně dar. Jo, když už mluvím o darech, Teodorek dostal Woom 3 a Stázka postavičky z Prasátka Peppy z Aliexpressu :-D (jo, já vím, že tam je velký cenový rozdíl, ale oboum to udělalo velkou radost). Stázka, až najdeme klíče od sklepa, ještě dostane Brio kočárek pro panenky, ale nejsem si jistá, že jí udělá radost. Pár dní před narozeninami jsem jim koupila několik sad použitého playmobilu a s tím si hrají každý den. Prostě netřeba spousta dárků, bylo potřeba spousta dortů a svíček :-))

Fotografka: Anneli Leineman