Vstříc roku 2019

Víte, co mi dělá vážně radost? Že se každý rok mám na co těšit, že to si neříkám "hm, zase další rok do práce a zpátky a vlastně mě nic nečeká". Ono s dětma to vlastně nuda nemůže být, protože rostou, každý rok se/mě toho tolik naučí, tohle si myslím, že je super na tom mít děti. Navíc vnímat svět jejich očima, kdy každý den je vzrušující nehledě na to, jaké je počasí. Dneska jsme jeli piknikovat k moři, to čisté nadšení, že bude piknik, bylo prostě výborné. Piknik nakonec nebyl, protože začalo strašně pršet, ale ani to nezkazilo výlet z parkoviště k moři :) Stázka se teda zhroutila, protože se chtěla koupat a voda byla na to moc studená.

Náš tatínek se vybavil svařákem :-D

Takže co nás letos čeká?

Za pár dní možná odletíme do Španělska k "Babičce" - vygooglete si pobyt U babičky - je to taková jedna podnikavá Češka?, co pronajímá pokoje u sebe doma a hlavně má, dle recenzí, kopu hraček- ty jsou důvod proč jsme si nepronajali nějaký airbnb. V létě, když jsem totiž byla v létě s dětma v Berlíně (vlakem, jako zpětně se divím, že jsem do toho šla), tak děti neměly co v hotelovém pokoji dělat. Možná píšu proto, že děti jsou on and off nemocné někdy od konce června, co jsme se vrátily od české babičky. Ale protože se strašně těšíme, doufám, že se zadaří před sedmou ráno být v trajektu do Helsinek, odkud nám ve 2 odpoledne letí letadlo.

V březnu možná (děti můžou být nemocné - what a surprise) na týden poletíme do Londýna za kamarádkou, co se tam v lednu stěhuje. Jen tak z legrace jsem projížděla letenky a narazila jsem na super nabídku 7 eur za cestujícího za jednu cestu. No, nekupte to. Samozřejmě ubytování na týden tam stojí mnohonásobně víc a asi to chtělo trochu víc promyslet :-) A když obě cesty zvládneme ve zdraví a bez velkých hádek, na podzim se chystáme na jednu zaoceánskou cestu.

Cestování je fakt věc, na kterou se těším, děti se zdají být už dosti velké na to, aby se to s nima dalo dát v klidu a Teodor vypadá i, že mu to něco dá.

Čeká nás koupě většího bydlení. V listopadu jsme našli ideální dům, samozřejmě tím, že jsem bez oficiálního příjmu, tak bez šance získat hypotéku. Ale bylo to taková eye-opening zkušenost, zaměstnala jsem se a došlo nám, že 90m2 je pro nás naprosto dostačujících. Tak dlouho jsme hledali dům za městem až jsme se rozhodli si koupit byt v centru, někde v logisticky dobré lokalitě u parku. Protože člověk dojíždění stráví strašného času, naše děti si s oblibou hrají na dopravní zácpy a všechna cédéčka, co máme v autě, už znají zpaměti - jezdí se mnou do obchodu a prostě denně tu hoďku a půl v autě strávíme. Navíc chceme, aby to děti měly do školy a na kroužky kousek, abych nemusela být jejich osobním řidičem (ne, prostě Téčko si neumím představit v MHD, ale třeba za 2 roky to bude úplně jinak, že? Ten pokrok, co za tenhle rok udělal je naprosto neskutečný). Když zvolíme správnou lokalitu bytu, tak to budeme mít s tatínkem oba do práce 10 minut tramvají. 

Ten úplně nejvíc opečovávaný dům, co jsme za ty roky viděli.

Na jaře nás čeká obrovská dodávka bot, na kterou nemáme penize, ale to jsme neměli ani loni a ukázalo se, že oni se prostě vždycky nějak najdou. Teď je tedy velký rozdíl to, že musíme platit nájem v obchodě a můj plat (a daně, soc a zdravotní pojištění). Jestli to ale klapne, tak prostě konkurence nemá moc šanci. Chystáme se přidat i novou sekci "Outdoor kid", protože vnímám, že Estonsko má ten potenciál jít podobnou cestou jako ČR, co se lesních školek týče. Vysoko funkční oblečení tu má skoro každé dítě, takže jde lidi naučit kupovat láhve, ergonomické baťůžky a já nevím, co ještě. 

Barefootová akce v Helsinkách. Náš tatínek se nedostal na loď, protože neměl platný pas ani OP :D Ještě že se na to přišlo před cestou do Španělska

Hodně přemýšlíme o udržitelném životním stylu, o minimalismu, dětem jsem přestala více méně kupovat hračky, protože se ukazuje, že si vyhrají s tím, co mají a víc toho nepotřebují :-) Přemýšlím i o globálním oteplování a co já, jako jedinec a já, jako majitel firmy, můžu udělat. A vůbec to není hezký, když se člověk zamyslí, jak svět funguje. Vážně doporučuji některá videa na tedx talk, třeba o tom, že Afrika vlastně není vůbec chudá, o tom, jak naše mysl ovlivňuje realitu a obecně, o tom, jak funguje svět. Shame on us!

Vánoční dárek z etsy

V minulém roce jsem našla pár skvělých lidí a doufám, že i v tomhle roce se s nimi budu moct setkávat a budeme moci budovat přátelství. 

Děti v listopadu přestaly chodit do školky, protože jsme se skoro neviděli a strašně nám to nevyhovovalo. Nicméně se blíží sezóna jarních bot a děti se mnou v obchodě být nemůžou, protože jim davy lidí nedělají dobře. Chůvák je sice prima, ale chodí do školy a estonsky je taky nenaučí. Takže předpokládám, že zkusíme opět nějakou školku - ovšem tentokrát jen na půl dne - upravím si podle toho otvírací dobu, aby to fungovalo. Mám totiž pocit, že oba dva jsou připravení to půl dne zvládnout, v říjnu tam byly celé dny a to prostě pro ně nebylo. Uvidíme. Ale jako hodilo by se, kdyby to klaplo. 

A jako pozor! Po čtyřech letech utrpení si Teodor zamiloval sníh a bobování! A Stázule mručívá, že chce domů. 

Přeji vám, aby se vám v roce 2019 dařilo! Aby děti rostly, dělaly pokroky a užívali jste si ten čas spolu, protože za pár let už budou velké. A taky nám všem přeju zdraví, taková samozřejmá věc, ale když se o ní přijde, tak to stojí za starou bačkoru.