Aby Teodor furt neotravoval doma se schleichama, bylo rozhodnuto, že budem zase každej den chodit ven. Je to utrpení pro nás pro všechny, Stáz sedět v kočáru nebaví, v nosítku taky ne, na zemi je zase jako placka (ale když jí posunuju, tak jí baví dělat andělíčky), Teodor odmítá nosit rukavice, protože mu pak padaj schleichové, a obecně asi nevidí důvod, proč by měl s nima dělat to samý, co doma, venku, nehledě na to, že venku je kosa, musí se oblíkat...No a já se musím taky oblíkat a udržovat je v relativně spokojený náladě, abychom venku tu hodinku vydrželi. Ale jo, asi mi ten čerstvej vzduch svědčí. A děsně se těším na jaro až bude Stáz chodit a budem schleichům stavět v lese domečky :)
No comments:
Post a Comment