Původně jsem chtěla napsat super dlouhý článek o pokrocích dětí, o tom, co děláme, ale přidáváme nové odvětví do obchodu (barefoot) a kupodivu se zdá, že jsme fakt našli další pidi díru na trhu (teda díra to je o rozměrech kráteru, ale těch, co o tom ví, je jen málo), takže prostě není čas na romány o díťátkách. Ale Stázčina první procházka po svých si teda zaslouží těch 15 minut, co bych jinak mohla spát.
Ona je prostě borka, chytla se a šla, ze začátku různě padala, ale vůbec jí to neodrazovalo (já si jen u toho opakovala "nevadí, že se ta kombinéza pak neprodá") a ušla fakt dálku, to T. teda neušel v tomhle věku ani náhodou, a to v tuhle dobu chodil sám bez opory.
No comments:
Post a Comment