Na prázdninách - týden čtvrtý a pátý

Dělá jí bahýnko na rochnění :-p

Tak nevím, kdo koho má plný zuby, jestli já mámy nebo máma nás :-D Ještě že nám zbývá méně než tři týdny tady a pak hurá roadtrip s mým tátou do Estonska.

Hned na začátku čtvrtého týdne nám nejmladší účastník zájezdu onemocněl na rýmičku, takže zákaz čvachtání ve vodě na sto padesát způsobů, což byla rána do živého. Chudinka nám tu chodila s prázdnýma nádobama a ukazovala, že chce vodu. Navíc se i ochladilo, pak dostal rýmičku i Teodor a bylo vymalováno. Nudili jsme se velice, protože voda tu je taková zaručená zábava. Nicméně po týdnu bez hrátek s vodou se děti naučili na zahradě zabavit i jinak.

Třeba vysáváním. 

Výlet do polí

Našli jsme Lego, se kterým jsme si hrály my jako děti.

Vytáhla jsem loutkové divadlo. Stázule si z něho udělala prolízačku a Téčko prudil, že v lese nejsou prasata. Divadlo je uklizeno zase zpátky ve skříni.

Výlet na motorových vozidlech v příšerném vedru.

Největší radost z balíků udělal zkartovaný papír. Tři dny tvořil hnízda.

Inspekce u sousedů.

Ze soboty na neděli Stázka noc z kašle prozvracela, takže jsme se vydali na pohotovost. Tam jsem zjistila, že se platí 90 kč poplatek a že na to mají sofistikované stroje a že s evropskou zdravotnickou kartičkou není ošetření zpoplatněno a i trochu překvapilo, že věděli, co a jak. Ale papírování trvalo děsně dlouho a v čekárně neměli hračky. Naštěstí tam měli díru v lavici :-)

Týden pátý. V půlce rodiče odjeli na dovolenou a my zůstali doma se zvířectvem sami. 

Babička vyrazila s oběma dětma a dvěma kočárkama na nákup. Za 100 m se otočila a donesla Stázčin kočárek zpátky. Stáz jí věčně z kočárku vyskakuje :-D

Už klasika, pouštění kačeny na potoku.

Pukylino a rychlost šneka

Krmení králíčků

Ta radost, když jsem jí dovolila se znova čvachtat.

Na nákupu...

..proviantu pro kačeny. 

Ani zhoršené počasí nás neodradilo od výletů ven

Sousedovic kačátka za dobu našeho pobytu dost vyrostla

Mozaika slaví úspěch.

O víkendu jsme vyrazili na Kolínskou řepařskou drážku, Teodor se nemohl dočkat a Stáz zase zabrat, takže ze začátku ta cesta byla výživná, pak se to uklidnilo, ale ani jeden neusnul. Výlet byl fajn, dětem se na vláčku líbilo, jen nám tam chybělo občerstvení :-) To bylo jen v počáteční stanici za fajn ceny. Zajímavost: Měli tam vystavené obrázky vláčků, které malovaly děti a na první pohled bylo z 90% jasný, které nakreslily holčičky a které kluci - holčičí byly plné růžové, srdíček, princezen, atd., klučičí byly zobrazující realitu. Chtěla jsem je vyfotit, ale Stáz se rozhodla zdrhat, tak nebyl čas. 

Po cestě zpátky domů jsme si udělali výlet do Tesca, Teodor v okamžiku rozjetí usnul, Stáz pokračovala bez spánku. Takže u obchoďáku jsem ho přehodila do Tuly a Stáz dala do košíku. Nákup spoďárů a spousty dalších zlevněných oblečků proběhl relativně v poklidu (asi abych vykompenzovala nákup na Fleru), Stázule po cestě na Vysočinu naštěstí už usnula a spala dlouho :-) A od tý doby má přehozenej rytmus a mě už to začíná docela vadit, protože jí vidět do 10 večera je nic moc.

Zdrhá

Děti si spolu začínají hrát - hrají hru na "am", navzájem se požírají, asi se nekoušou, soudím podle toho s jakým nadšením jí spolu hrají. Taky spolu dělaj kotrmelce, skáčou po sobě, Teodor od Stázky večer požaduje, aby mu hladila chodidla, ta vždycky na ně koukne a začne kroutit hlavou se slovy "Ne, nenene". Jako vážně to je s nima čím dál lepší a rozhodně bych miminkovský časy nevracela. 

Vopice vyleze i po žebříku

Kramaří

Zatímco sestra leze kam se dá, Teodorek kreslí.

Chtěla jsem vyžehlit pár kousků, T. trval na tom, že chce taky žehlit, a tak si vyžehlil všechna trička. Pak se spálil (ani červený to neměl) a byl konec.